|
|
Umírající pacient v domácí péči z pohledu sestry
Macharáčková, Jitka ; Kutnohorská, Jana (vedoucí práce) ; Votroubková, Michaela (oponent)
76 Anotace Autor: Jitka Macharáčková Instituce: Ústav sociálního lékařství LF UK v Hradci Králové Oddělení ošetřovatelství Umírající pacient v domácí péči z pohledu sestry doc. PhDr. Jana Kutnohorská, CSc. 93 3 Název práce: Vedoucí práce: Počet stran: Počet příloh: Rok obhajoby: Klíčová slova: 2014 domácí péče, umírající pacient, smrt Bakalářská práce pojednává o tématech umírání a péče o umírajícího pacienta v domácí péči. Součástí teoretické části je charakteristika a složení ošetřovatelského týmu, jakož i legislativa jejich pracovních kompetencí. V další části práce přibližuje nejčastější ošetřovatelské diagnózy, potřeby umírajících a nastínění hodnocení a léčby bolesti, a pomůcky pro péči. Nelze opomenout stresové zatížení sester, do nichž patří schopnost účelné komunikace a prevence syndromu vyhoření. Empirická část nabízí odpovědi na otázky, na které odpovídaly sestry pracující v domácí péči. Bakalářská práce nemá za cíl poskytnout návod na péči o umírající, ale poskytnout prostor k zamyšlení nad mezerami v našem postoji ke smrti a bariéry, které nám brání doprovázet umírající podle jejich přání.
|
|
|
Výživa seniorů s Alzheimerovou demencí
STAŇKOVÁ, Simona
Cílem bakalářské práce bylo zhodnotit, zda má na výživový stav pacientů s Alzheimerovou demencí vliv způsob péče. Metodou kvalitativního výzkumu jsem porovnávala 5 klientů s Alzheimerovou demencí z Domova pro seniory ve Velkém Meziříčí s 5 seniory s Alzheimerovou demencí v domácí péči. Použila jsem jak polostrukturované rozhovory se zdravotními sestrami, pečovatelkami v sociálním zařízení a pečujícími v domácím prostředí tak dotazníky zjišťující míru soběstačnosti nemocného, riziko malnutrice a pečovatelskou zátěž. Součástí bylo také týdenní zaznamenávání příjmu stravy a tekutin, jež jsem následně zadala do aplikace Nutriservis pro zjištění množství přijaté energie, živin a tekutin. U každého jedince jsem na základě BMI a dalších údajů vypočítala jejich energetickou potřebu a potřebu živin, což jsem poté porovnala s výslednými hodnotami jejich jídelníčku v Nutriservisu. Z výzkumu je patrné, že je kvalita jídelníčků lepší v sociálním zařízení, což může být díky přítomnosti nutričního terapeuta, jež plánuje jídelníčky a pravidelně kontroluje stav výživy klientů. V domácí péči je strava více monotónní a často nedostatečná. Důvodem může být malá informovanost o důležitosti správného stravování či vytíženost pečujících. Výsledné hodnoty z Nutriservisu jsou více v mezích normy u klientů v Domově pro seniory ve Velkém Meziříčí, avšak u obou souborů nacházíme problém s nedostatečným příjmem tekutin a vlákniny. Z rozhovorů jsem dospěla k závěru, že většina dotazovaných nevidí souvislost mezi AD a stravováním. Kontrola u stravování je však nutná téměř u všech sledovaných. K domácí péči se přiklání převážná většina dotazovaných. Tato práce by mohla být přínosem pro pečující o seniory s demencí v domácím prostředí, jakožto ukázka toho, že správná výživa může pozitivně ovlivnit zdraví seniora či pro sociální zařízení bez nutričního terapeuta, aby upozornila na důležitost skladby jídelníčku.
|
|
|
Umírající pacient v domácí péči z pohledu sestry
Macharáčková, Jitka ; Kutnohorská, Jana (vedoucí práce) ; Votroubková, Michaela (oponent)
76 Anotace Autor: Jitka Macharáčková Instituce: Ústav sociálního lékařství LF UK v Hradci Králové Oddělení ošetřovatelství Umírající pacient v domácí péči z pohledu sestry doc. PhDr. Jana Kutnohorská, CSc. 93 3 Název práce: Vedoucí práce: Počet stran: Počet příloh: Rok obhajoby: Klíčová slova: 2014 domácí péče, umírající pacient, smrt Bakalářská práce pojednává o tématech umírání a péče o umírajícího pacienta v domácí péči. Součástí teoretické části je charakteristika a složení ošetřovatelského týmu, jakož i legislativa jejich pracovních kompetencí. V další části práce přibližuje nejčastější ošetřovatelské diagnózy, potřeby umírajících a nastínění hodnocení a léčby bolesti, a pomůcky pro péči. Nelze opomenout stresové zatížení sester, do nichž patří schopnost účelné komunikace a prevence syndromu vyhoření. Empirická část nabízí odpovědi na otázky, na které odpovídaly sestry pracující v domácí péči. Bakalářská práce nemá za cíl poskytnout návod na péči o umírající, ale poskytnout prostor k zamyšlení nad mezerami v našem postoji ke smrti a bariéry, které nám brání doprovázet umírající podle jejich přání.
|
|
|
Psychické a fyzické faktory v profesi sestry v domácí péci
IMRAMOVSKÁ, Simona
Domácí péče se poskytuje člověku v jeho přirozeném sociálním prostředí. Zaměřuje se především na udržení a podporu zdraví, obnovení zdraví a rozvoj soběstačnosti, zmírňování utrpení nevyléčitelně nemocného člověka a zajištění klidného umírání a smrti. Aby sestry mohly poskytovat kvalitní ošetřovatelskou péči, musí být v psychické a fyzické rovnováze. Nevyrovnanost psychické a fyzické zátěže je pro sestry určitým rizikem. Je důležité, aby si sestra byla vědoma působení psychických a fyzických faktorů při práci a mohla tak lépe zvládat situace (Misconiová; 1995; Zákon č.96/2004 Sb.; Komačeková, 2009). Prvním cílem bylo zmapovat psychické a fyzické faktory v profesi sestry v domácí péči. Druhým cílem bylo zmapovat rozdíly psychických a fyzických faktorů v profesi sestry v domácí péči a sestry v nemocnici. Jedná se o kvalitativní výzkumné šetření, metodu dotazování, techniku hloubkového rozhovoru. Výzkumné šetření bylo provedeno v první polovině února 2014. Byla provedena přímá transkripce rozhovorů a získané údaje byly metodou otevřeného kódování zpracovány do kategorií. Kvalitativní výzkum byl doplněn o 2 dotazníky, a to Psychická zátěž a Baeckeho dotazník habituální pohybové aktivity. Dotazník Psychická zátěž hodnotí psychické zátěže na pracovišti. Baeckeho dotazník habituální pohybové aktivity slouží k zjištění fyzické zátěže při práci. Výzkumný soubor tvořilo 6 sester v rozmezí 33-55 let pracujících v agenturách domácí péče v Jihočeském kraji. Rozhovorům předcházely písemné souhlasy s rozhovory a dotazníky. Ze zpracovaných rozhovorů bylo identifikováno pět kategorií: psychická zátěž, fyzická zátěž, vypořádávání se se zátěží, následky zátěže a rozdíly v psychických a fyzických faktorech mezi domácí péčí a nemocnicí. Ze zpracovaných výsledků z dotazníků Psychická zátěž, vyšel sestrám průměr zátěže 3,5, to je hranice mezi sníženým a zvýšeným rizikem. U analýzy dotazníků Fyzická zátěž vyšel sestrám průměr 3,1, zátěž jsme vyhodnotili jako střední. Co se týče prvního cíle této práce, ukazují výsledky z rozhovorů a dotazníků na větší psychickou zátěž u sester v domácí péči než fyzickou. Druhý cíl srovnávající domácí péči s nemocničním prostředím poukazuje na větší psychickou a menší fyzickou zátěž v nemocnici ve srovnání s domácí péčí. Praktickým výstupem bakalářské práce je Doporučení pro sestry pracující v domácí péči zaměřené na zlepšení psychického a fyzického zdraví v souvislosti s výkonem profese.
|
|
|
Spektrum ošetřovatelské péče o závislé seniory u vybraných poskytovatelů
PFLEGEROVÁ, Monika
Senioři a stárnoucí populace jsou aktuálním tématem dnešní doby, stejně jako otázka kdo, kdy a jakým způsobem uspokojí potřeby této stále početnější části obyvatelstva. V pokročilém věku potřebuje člověk stále více pomoci při běžných denních činnostech. Cílem práce bylo zmapování spektra ošetřovatelské péče a dostupnosti péče o seniory závislých na pomoci druhé osoby poskytované domovem pro seniory, agenturou domácí péče a ordinací praktického lékaře ve spolupráci s rodinou. Byly zvoleny tyto výzkumné otázky: Jak jsou uspokojovány fyziologické potřeby seniora u vybraných poskytovatelů péče? Jak jsou uspokojovány psycho-sociální potřeby seniora u vybraných poskytovatelů péče? Jak je zajištěna edukace seniora u vybraných poskytovatelů? Jaká je dostupnost zdravotní péče pro seniora u vybraných poskytovatelů péče? Pro zpracování bakalářské práce bylo zvoleno kvalitativní výzkumné šetření. K získání informací byla použita technika hloubkového rozhovoru pomocí otevřených otázek metodou dotazování. Rozhovory byly se svolením respondentů nahrávány na diktafon a poté doslovně přepsány. Získaná data z jednotlivých rozhovorů byla analyzována pomocí metody kódování v ruce, neboli metodou papír a tužka. Výzkumný soubor tvořilo 12 respondentů ve věku od 65 do 94 let. Průměrný věk respondentů byl 87 let. Výzkumný vzorek se skládal z 8 žen a 4 mužů. Respondenti byli rozděleny dle vybraných poskytovatelů péče a dle uznaného stupně závislosti. Výběr respondentů byl záměrný. V každé skupině poskytovatelů péče byli pro homogennost výzkumného souboru zastoupeny všechny stupně závislosti. Z výzkumu vyplynulo, že respondenti prvního a druhého stupně závislosti, s ohledem na poskytovatele péče, nemají zásadní problémy v uspokojování potřeb a poskytované služby jsou dostačující. Zásadní rozdíly jsou však u respondentů s vyšším stupněm závislosti a to s negativním dopadem na seniory využívající terénních služeb.Výstupem z této bakalářské práce bude publikace odborného článku v časopise Medicína pro praxi
|
|
|
Péče o seniory a dostupnost sociálních služeb na Domažlicku a jeho okolí
SLADKÁ KOCKOVÁ, Petra
Teoretická část práce obsahuje, co je stáří a jaké změny ho provází (psychické, fyzické, sociální). V této práci také najdeme shrnutí od historie po součastnou dobu v péči o staré lidi v ČR. Dále pak, jaká je podpora pečujících o seniory ze strany státu. Jaké sociální služby nabízí stát v domácí péči o starého člověka. Praktická část obsahuje výběr 10 respondentů, kteří o seniory pečují. Zde jsem využila terenního šetření techniku dotazníku. Dotazník byl zaměřen na to, zda respondenti využívají nabídku sociálních služeb od státu. Též jaké služby by se jim hodily a jestli je nabídka sociálních služeb v jejich okolí dostatečná. A co by ještě zlepšili v přístupu státu k těm, kteří pečují o seniory v domácím prostředí.
|
|
|
Sociální činnost Židovské obce v Praze
KAŠPAROVÁ, Jana
Práce se zabývá specifiky a náboženskými východisky sociální činnosti Židovské obce v Praze. V první části práce jsou stručně popsány písemné i ústní zdroje judaismu s důrazem na sociální a charitativní činnost obsaženou v textech. V druhé části je popsána charakteristika a historie Židovské obce v Praze, kapitola třetí se již zabývá samotnou sociální činností jednotlivých sociálních zařízení, které má Obec ve správě. Poslední část práce je věnována zjištěným specifikům v sociálních službách a jejich výjimečnosti oproti jiným sociálním organizacím. Všechna sociální zařízení jsou vedena v souladu se zákony o sociálních službách, avšak svou kvalitou a zejména svým zaměřením na oběti šoa výrazně převyšují úroveň služeb nežidovských sociálních zařízení.
|
host ::
RSS.